Potřetí v jarní části sezóny jsme se představili na hřišti soupeře, potřetí šlo o regionálního soupeře. Do Otaslavic jsme jeli s vědomím toho, že se domácí nenachází v příliš lichotivé situaci, kdy jim jde o setrvání v 1.B třídě. My k utkání nastupovali s čistou hlavou a možná také to rozhodlo o jasném vítězství naší družiny. Až při rozhodnutém stavu jsme polevili v koncentraci a soupeři dovolili dvakrát skórovat. Strůjcem naší výhry byl kanonýr Všianský, jenž zaznamenal hattrick.

Od začátku bylo patrné, že domácí potřebují body jako sůl, a tak vynaložili veškeré úsilí do útoku. Proti však byla skvěle fungující obrana, v zádech s jistým Kubou Polákem. Některé akce vypadaly slibně, ale finální fáze se Otaslavicím příliš nedařila. Ve dvanácté minutě jsme museli pro zranění střídat, namísto zraněného Popelky se na hřiště dostal španělský záložník Estupiñan, který ve druhém poločase byl u zrodu dvou gólových akcí. Tu první a zároveň jedinou v první půli měl na svědomí Honza Všianský, jenž se svým typickým způsobem obtočil kolem obránce, vyslal střelu do protipohybu brankáře Glouzara, ten si s ní nedokázal poradit – 0:1. To nás trochu uklidnilo, domácím naopak vzalo vítr z plachet a kupili jednu chybu za druhou. Bohužel jsme ani jednu nedokázali potrestat. Museli jsme však být stále na pozoru na rychlé výpady Otaslavic, hlavně po obou křídlech. Vyloženou šanci Kuba Polák ale řešit nemusel. Do poločasu se tak už skóre nezměnilo, vše bylo tedy otevřené.

Domácí také do druhé půle nastoupili s velkým odhodláním, po jednom z centrů Kubovi propadl míč, ale Ray byl na správném místě a míč odkopl do bezpečí. Po osmi minutách druhé pětačtyřicetiminutovky se utkání zlomilo, naštěstí v náš prospěch. Honza Všianský vybojoval míč a poslal jej svému parťákovi v útoku. Ten mohl volit ještě přihrávku na zcela volného španělského spoluhráče, ale míč si ještě posunul a nekompromisně levačkou zavěsil – 0:2. To očividně domácí nepříjemně zaskočilo, což usnadnilo cestu k našim dalším trefám. Ta třetí přišla už o pět minut později, kdy se po křídle rozeběhl Estupiñan, poslal centr do vápna, kde se z voleje nádherně trefil Všianský a navýšil rozdíl už na tři branky – 0:3. I další akce se rodily z kopaček našeho mužstva. Oslzla pronikl až do vápna domácích, volil ještě přihrávku lépe postavenému spoluhráči, jehož střelu zblokovala obrana Otaslavic, dorážku v jasné pozici pak bravurním zákrokem zneškodnil Glouzar. V sedmašedesáté minutě už ale i on byl krátký na další situaci našeho kanonýra. Také v tomto případě se na ní podílel španělský krajní záložník. Ten poslal centr za obranu na naběhnuvšího Honzu Všianského, proti kterému vyběhl domácí strážce svatyně. Klička a zívající prázdná brána s jediným obráncem už byla pro Honzu snadnou kořistí. Přesto nám zatrnulo, když míč vzletěl vzhůru, ale přesně pod „víko“, a tak jsme se mohlo znovu zaradovat – 0:4. To už to se šancemi domácích nevypadalo vůbec dobře. Kouč Horák se rozhodl pro větší prostřídání a jak se po chvíli ukázalo, ani to nás nezastavilo v cestě za vítězstvím. Zvláště, když se právě střídající Adam Prášil hlavou prosadil po centru Rozehnala a navyšoval už na 5:0 z našeho pohledu. Tenisový výsledek mohl ještě zapsat Srb Čarapic, jeho lob ale mířil jen do rukavic domácího gólmana. Jeho protějšek Kuba Polák si už určitě myslel na další čisté konto, které bylo velmi blízko, ale dvě situace v závěrečné pětiminutovce mu další radost sebral. Přesto měl po závěrečném hvizdu důvod k úsměvu. 

Na jaře jsme tak poprvé venku naplno bodovali a udrželi si jarní neporazitelnost, kterou budeme chtít prodloužit i v dalším utkání, které nás čeká už ve čtvrtek, kdy zajíždíme do Kozlovic, kde s tamní rezervou sehrajeme předehrávku šestadvacátého kola. Budeme rádi, když si ve státní svátek najdete čas a přijedete nás podpořit.