Dlouhá venkovní šňůra skončila v Lipníku nad Bečvou, kde jsme v sobotu odehráli již dvaadvacáté soutěžní kolo. V úvodu obou poločasů jsme domácí zamkli na jejich polovině, gól se nám však podařilo vsítit až ve dvaasedmdesáté minutě a vše se schylovalo k našemu dalšímu vítězství. Lipník se v závěru uchýlil k nesmyslně zákeřné hře, kterou rozhodčí nedokázal úplně usměrnit a nakonec domácím přinesla i ovoce v podobě vyrovnání v posledních vteřinách hry.

Věděli jsme, že to nebude snadné utkání, ačkoliv jsme na podzim nedali soupeři žádné šance k úspěchu. Také tentokrát jsme chtěli co nejdříve rozhodnout, a tak jsme se do domácích zakousli hned od úvodních minut. Po pár minutách se do vápna probojoval Martin Hirsch, udělal kliku brankáři Vrzalovi a ten jej zastavil jen za cenu jasného faulu, který by znamenal penaltu, rozhodčí Motal nepochopitelně rozpažil. Další pokus vyslal Všianský, ale jen do rukavic připraveného gólmana. Po dvaceti minutách chtěl z dálky překvapit muže mezi třemi tyčemi Rozehnal, ten se však stihl včas vrátit. Stejný hráč unikal od půlky na bránu, znovu a správně volil lob přes vyběhnuvšího brankáře domácích, bohužel nezamířil přesně. Domácí se snažili hrozit především rychlými brejky, až po čtyřiceti minutách se dostali i k zakončení. Kapitán Hurta vybídl ke skórování Popa, ten však šancí pohrdl. Zdvižený prst měl málem trhlinu o pár okamžiků později, kdy si znovu aktivní kapitán domácích doběhl původně přihrávku svému spoluhráči, jenž stál ale v ofsajdu, a protože se nezapojil, hra pokračovala až do zakončení muže s páskou na paži, skvěle zakročil Kuba Polák v naší bráně. Bohužel kvůli zranění musel ještě před závěrečným hvizdem odstoupit Honza Všianský, pro kterého sezóna pravděpodobně skončila.

Druhá půle začala stejným tlakem, jako ta první. Během pěti minut jsme vyprodukovali více střel, než za celý první poločas. Martin Pytela se ocitl v malém vápně, na Vrzalu si však nepřišel. Po něm to z dálky zkoušel jeho jmenovec Hirsch, orazítkoval jen břevno domácí brány. Po něm se ke střele odhodlal i Bridzik, zde chyběly jen centimetry. Tomáš Olszla pouze vyzkoušel soustředěnost domácího gólmana, stejně tak Kvapil mířil jen do připravených rukavic. Pak už jsme se ale mohli radovat z vedení. Po ťukecu Hirsche s Lakomým se první jmenovaný ocitl už na malém vápně, odkud neměl problém skórovat – 0:1. I nadále jsme se snažili o navýšení náskoku, myslet jsme však museli i na zadní vrátka. Především domácí kapitán byl nebezpečný při každém doteku, obrana si se všemi jeho výpady ale poradila. A tak to znovu zkusil Kvapil, ale zvolil přílišnou razanci, Prášil poslal hlavičku mimo tři tyče, nad mířil také Hirsch. Proč se poté Lipník uchýlil k zákeřné hře, to ví snad jen samotní hráči tohoto týmu. Tvrdost poznal Radek Bridzik, naštěstí se po ošetření dále do hry zapojil. Tomáš Rozehnal unikal po lajně a byl nevybíravě zastaven, zcela bez záměru hrát míč. Zde se klidně mohlo a mělo červenat. O několik okamžiků později už stejný hráč přeci jen viděl za oplácení druhou žlutou a tím pádem červenou. Proč ji nedostal rovnou, to bylo také zvláštní rozhodnutí. Nic to neměnilo na faktu, že se Proček poroučel do sprch. Další, bez debat červenou, měl vidět o pár okamžiků později brankář domácích, který si vyšlápl na našeho kapitána, zde se pouze žlutilo. Poté přišly teprve nepříjemné chvíle. Lipník zahrával roh i s jejich brankářem, který jsme odvrátili. Po lajně si to pelášil Martin Hirsch a chtěl poslat míč do odkryté branky. Domácí obránce včas střelu zblokoval, po jejímž odrazu se nám nepovedl odkop. Domácím však ano a to za naši obranu, která nestačila zareagovat, a tak musel Tomáš Lakomý zatáhnout za záchranou brzdu a viděl po právu červenou kartu. V tu chvíli ta nejrozumnější volba. To, co předvedl ale domácí kapitán, který byl bezesporu nejlepším hráčem domácích, tomu zůstává rozum stát. Ačkoliv nebyl faulovaným hráčem, navíc došlo pouze za zatáhnutí a zastavení unikajícího hráče, nikoliv žádný zdraví ohrožující faul, „vlepil“ Tomášovi facku a ještě na něj nevybíravě řval. Dokážete asi sami odhadnout, co mělo následovat. Nestalo se tak, žlutý kartónek byl velmi malou náplastí. Zvláště, když stejný hráč poté vyrovnal na konečných 1:1. Standardku poslali domácí jen do břevna, po jehož odrazu vracel z první na bránu hráč Lipníku, Kuba Polák skvěle zakročil, na další dorážku však už byl i on krátký. V domácím táboře tak vypukla obrovská eufórie, s raději nekomentovatelnými gesty, pak už zazněl jen poslední hvizd hlavního rozhodčího.

Závěrem velmi smutně, že jsme přišli nejen o vyhraný zápas a o body, ale především o zraněného Všianského a vykartovaného Lakomého. Jak se ale říká, co nás nezabije, to nás posílí, v což doufáme už při nadcházejícím střetnutí s lídrem tabulky.