Nedělní derby s Kralicemi nabídlo snad vše, jen vítěze nenašlo. Po poločase jsme k němu byli blíže my, ve druhé půli jsme se znovu strachovali o výsledek. Na druhou stranu si z nás dnes udělalo dobrý den trio arbitrů, které tendenčně zápas rozhodovalo a mělo nejspíš jednoznačný cíl a ten jim zřejmě tak na půl vyšel. Po fotbalové stránce jsme si tak či tak ale měli s dílčím vedením lépe poradit a nemít po závěrečném hvizdu pachuť bezmoci. Diváci si ovšem museli přijít na své. Osm branek, emoce, spousta šancí, to vše se muselo rozhodně líbit.

Zápas měl od začátku slušné tempo. Spousta soubojů, gólmani se do akce příliš nedostávali. Náznaky šancí na obou stranách končily už v jejich zárodku, nikdo nechtěl chybovat a nabídnout soupeři jakoukoliv příležitost. Do utkání tak poprvé vstoupil hlavní arbitr, jenž v jedenadvacáté minutě neodpískal jasnou penaltu na Martina Hirsche. To nás ale zdravě nakoplo a začali jsme hrozit. Procházka i Hirsch přízemní ranou minuli tyč, abychom o chvíli později už vstřelili vedoucí branku. Pokus Všianského Miler ještě vytěsnil, dobíhající Zapletal si s dorážkou věděl rady – 0:1. Po půl hodině hry mohl srovnat Tóth, zblízka ale napálil jen dobře postaveného Kubu Poláka. Stejný hráč o pět minut později po centru Havlíčka mířil vedle. Na druhé straně znovu zahrozil Hirsch, domácí neúspěšně kontrovali Dostálem. Ještě před odchodem do kabin jsme se po rohovém kopu prosadili podruhé. Míč se ve skrumáži objevil před Všianským, který neměl jinou možnost, než skórovat – 0:2.

Stejně jako v utkání s prostějovskou Hanou jsme málem doplatili na Csaplárovu past. Domácím se podařilo docela brzy snížit, ač situace zaváněla ofsajdovým postavením dvou kralických hráčů, ale průkazným snad jen díky VARu, David Pekař se pak zblízka nemýlil – 1:2. Za dvě minuty jsme si ale dvoubrankové vedení vzali zpět. Rozehnal rychle rozehrál na Hirsche, jenž se z voleje, svou padesátou brankou v dresu Klenovic, trefil k tyči a bylo znovu veseleji – 1:3. Brankové hody byly ale teprve ve své polovině. Možná by k nim však nemuselo dojít, kdyby se další „obrovské“ hrubky nedopustili rozhodčí nedělního derby. Teď už zcela jasný ofsajd nechali bez povšimnutí dohrát, čehož využil Adam Jurtík, vyběhnuvšímu Kubovi Polákovi udělal kličku a poslal míč do odkryté brány – 2:3. Místo toho, aby se rozhodčí za své rozhodnutí styděli si ještě dokazovali svou pozici na nespokojených fanoušcích či naší lavičce. Od té chvíle jsme naprosto vypadli z role, ačkoliv jsme stále byli o krok napřed. To neplatilo o dalších pět minut později, kdy jsme trestuhodně nechali volného Kawije, který lišácky přehodil našeho gólmana – 3:3. Největší problémy jsme měli na křídlech, kam mířily na rychlonohé plejery veškeré nákopy domácích. Přesto jsme to byli znovu my, kdo šel v utkání do vedení. Po ťukecu se Všianským se s míčem probil až do vápna Zapletal a svým pověstným „granátem“ nedal Milerovi šanci – 3:4. Domácí to ani za tohoto stavu nevzdali a byli nebezpečnější. Osm minut před koncem jsme znovu propadli v obraně, míč prolétl až k volnému Pekařovi, jenž podruhé skóroval a naposledy změnil skóre zápasu – 4:4. Mohlo být ale ještě hůře. Znovu náběh za obranu vyústil v samostatný únik Petra Dostála, na poslední chvíli jej o míč obral Kuba Polák. Chvíli předtím stejný hráč minul odkrytou branku po dalším nedorozumění obrany. Více se už na hřišti neudálo, a tak další regionální derby skončilo nerozhodně.

Je velká škoda, že jsme znovu nedokázali výborně rozehrané utkání dovést do vítězného konce a nakonec se strachovali o výsledek. Bod tak asi v kontextu toho všeho je spravedlivý pro obě strany. Co je zarážející, jak dokáže trojice mužů znechutit radost ze hry několika chlapům, kteří berou hru jako radost a vášeň ve svém volném čase. Do příštího týdne musíme ale zlepšit kvalitu směrem dozadu, ačkoliv doma jsme na jaře ještě neinkasovali. O to více je pak zarážející, že venku hned šestkrát. V dubnu nás čekají ještě dvě domácí utkání, poté hned čtyři na hřišti soupeře, a tak očekáváme znovu vaši plnou podporu.