Další zastávkou jarní poutí mistrovských zápasů nám jsou nedaleké Otaslavice, kde v sobotu sehrajeme již čtvrté regionální derby ve druhé polovině sezóny. Na podzim se namísto plánovaného zářijového utkání sehrál zápas až počátkem listopadu, ze kterého jsme nakonec vzešli jako vítěz. Ačkoliv jsme dohrávali v deseti a dlouho to vypadalo, že se budeme muset smířit s porážkou, ukázali jsme však vítězného ducha a sílu týmu a souboj zvrátili ve svůj prospěch.

Otaslavice se nenachází v současné době v lichotivé pozici, výhrou v Domaželicích v posledních minutách se sice odpoutaly ode dna tabulky, stále však nemají jistotu záchrany, a proto musí bojovat o každý bod. Naše forma je na jaře velmi dobrá, na domácím hřišti jsme si se soupeři vždy poradili, ve venkovní utkáních nám stále chybí malý krůček k ještě většímu úspěchu. Obě dobře rozehraná utkání jsme dovedli jen k remízovému výsledku, Přesto si držíme jarní neporazitelnost a stále pronásledujeme čelo tabulky.

Po prvním náznaku hostí přišla naše chvíle. Lakomý na půlce obral soupeře o míč, hned jej naservíroval na nabíhajícího Rozehnala a ten pak ještě přihrál Pytelovi před prázdnou bránu a vsítil první branku utkání. Po faulu na půli hřiště posílal centr do vápna kapitán Otaslavic Vogl, nešťastný zásah hlavou, pro změnu našeho kapitána, změnil směr letu, přímo do běhu Romana Riegera, který se z voleje trefil přesně pod víko a bylo srovnáno. Loženku pak zahodil Všianský, a tak udeřilo na druhé straně. Po rohovém kopu a několika dorážkách vyrazil míč rukou Radek Bridzik a po zásluze tak viděl červenou kartu. Navíc hosté dostali ještě šanci otočit skóre z pokutového kopu, což jsem jim zásluhou Vogla podařilo.

Do druhé půle poslal kouč Horák dvě čerstvé síly a jak se později ukázalo, byl to skvělý tah. Šance se na obou stranách přelévaly, nám vyšla ta ze šedesáté minuty. Pytela vyvezl míč a naservíroval jen do běhu Všianskému, který jej poslal za záda bezmocného Glouzara a bylo srovnáno. To nám vlilo novou krev do žil. Chvíli na to byl nedovoleně zastaven Honza Všianský, pokutový kop proměnil náš kapitán a zařídil nám znovu vedení. O patnáct minut později se prosadil střídající Tomáš Cetkovský, který prodal své centimetry a hlavou nás poslal do dvougólového trháku. I nadále jsme soupeře zatlačili a měli několik dobrých příležitostí, proměnit se ale už žádnou nepodařilo. Pak jsme zapomněli na rychlého Hona, který poslal míč na volného Riegera, pro něhož nebyl problém i podruhé v utkání skórovat. Naštěstí jemu ani jeho spoluhráčům se už nic podobného nepovedlo, a tak vypukla obrovská euforie, která nebrala konce až do ranních hodin.

Hodnocení trenéra Klenovic Vladimíra Horáka:
„Do zápasu jsme vstoupili dobře, v 8. minutě jsme vedli 1:0, hosté zanedlouho vyrovnali a od té doby dominovali. Ve 30 minutě dostal Bridzik červenou a hosté šli z penalty do vedení. Kdyby jsme v šedesáté minutě prohrávali 5:1, tak jsme na to nemohli vůbec nic říct. Hosté šance neproměnili, po hodině hry vyrovnal Všianský a po pár minutách jsme šli po penaltě Rozehnala do vedení. V osmdesáté minutě dal Cetkovský hlavou na 4:2, zápas se zdál být rozhodnutý, bohužel jsme udělali v závěru chybu a hosté korigovali na rozdíl jediné branky. Závěr byl dramatický, ale ustáli jsme to a máme důležité 3 body. Za druhý poločas musím kluky pochválit. Prokázali obrovskou sílu a v 10 hráčích zvrátili téměř prohraný zápas.“