Do Kralic jsme dorazili v hodně okleštěné sestavě. Nemoc, zranění a další absence znamenaly, že trenér Horák měl při skládání sestavy hodně těžkou hlavu. Domácí trenér Růžička to ale také neměl jednoduché. Chyběl mu nejlepší střelec Cibulka i Havlíček, který v posledním vzájemném utkání patřil k nejlepším hráčům na hřišti.

První poločas začali aktivněji domácí. Už v úvodu měli obrovskou příležitost, kterou nevyužili. Štěstí jim ale přálo o chvíli později. Centr do vápna Kuba Polák dokázal vyrazit, bohužel jen do nohou soupeře a míč tak skončil v síti – 1:0. Kralice tím získaly více klidu a dál byly o něco nebezpečnější. Vypracovaly si ještě jednu tutovku, tu však neproměnily. Na druhé straně jsme se osmělili i my. Pešák se ocitl v zajímavé pozici, ale jeho střelu domácí obrana zblokovala. Zkoušeli to i Rozehnal z dálky, Zapletal netrefil prostor mezi tyčemi a Bridzik se odhodlal k ráně ze čtyřiceti metrů, ovšem gólmana Milera překvapit touto střelou nemohl. Ke konci poločasu už jsme přebírali iniciativu, ale vyrovnání se nedostavilo. Tlak zastavil až hvizd rozhodčího, který ukončil první dějství.

Druhý poločas začal doslova jako z partesu. Po čtyřiceti vteřinách měl obrovskou šanci Zapletal, ale příliš dlouho váhal se zakončením, domácí obrana ho stihla zablokovat. Jenže z následného rohu jsme udeřili. Kapitán Rozehnal se „vyšrouboval“ nejvýše a hlavičkou na zadní tyč srovnal stav – 1:1! Po tomto okamžiku už bylo na hřišti jen jedno mužstvo – Klenovice. Domácí měli jen ojedinělé výpady, které spolehlivě čistila dvojice stoperů Bridzik – Lakomý, zatímco náš tlak narůstal. Aktivní byl Hirsch, několikrát to zkoušel i Zapletal, a nakonec právě on po chybě obrany domácích dostal příliš prostoru a nekompromisně uklidil balon do sítě a poslal nás do vedení – 1:2.

O pár okamžiků později mohlo být ještě veseleji. Pešák se dostal k odraženému míči, ale místo umístěného zakončení volil razanci a branku přestřelil. A jak to ve fotbale bývá, přišel trest. Po ojedinělém rohovém kopu domácích ve druhé půli míč nešťastně trefil jednoho z našich hráčů do obličeje, od nějž se odrazil přímo do sítě. Smolný gól a srovnáno na 2:2. Závěr přesto patřil znovu nám. Do hry se dostal Popelka a hned mohl rozhodnout. Po přihrávce Zapletala vypálil z první křížnou ránu, brankář Miler se natahoval marně, ale pomohla mu tyč. Po dlouhém autu až na zadní tyč vracel do ohně hlavou Hirsch, chybělo pár krůčků k doklepnutí, míč tak proletěl malým vápnem nikým netečován. O pár minut později vyslal náš kapitán Rozehnal dělovku pod břevno, jenže Miler stál na svém místě a předvedl skvělý zákrok. Domácí se zmohli už jen na nepřesný přímý kop, my se připomněli žlutým napomenutím pro nositele kapitánské pásky. Konečný výsledek 2:2, když se na utkání podíváme zpětně, je pro naši družinu ztrátou. Domácí sice byli o něco nebezpečnější v první půli, ale druhý poločas patřil jednoznačně nám. A pokud by se klíčové okamžiky přiklonily na naši stranu, odváželi bychom si všechny body. Nestalo se, a tak derby vítěze nenašlo.

Ještě drobná perlička mimo fotbalové chápání. Domácí tvůrce hry nás častoval slovy jako „nájezdníci“ nebo dokonce „feťáci“. Inu, když soupeři přestává fungovat fotbalovost, vytáhne podobné nesmysly. Fotbal se ale hraje nohama, hlavou a srdcem a to jsme na hřišti jednoznačně ukázali. A nakonec slova našeho kapitána Rozehnala, která utkání skvěle odlehčila: „Když už jsem dal gól hlavou Radimovi Milerovi, tak už můžu jít s klidem do fotbalového důchodu.“

Velké díky všem našim fanouškům, kteří nás přijeli podpořit přímo do Kralic i těm, kteří drželi palce na dálku. Jste náš dvanáctý hráč a právě kvůli vám stojí za to rvát se o každý bod! Vidíme se v sobotu na domácí půdě, kdy hostíme hráče Domaželic. Výkop je už v 15 hodin. Těšíme se na Vás.