Vzhledem k nepřízni počasí se uplynulý víkend nesehrál ani jeden zápas napříč celou republikou. Situace na mnoha místech není stále uspokojující, a tak se dá očekávat další odložení některých utkání. To naše by ohroženo nakonec být nemělo, obě mužstva se totiž z pochopitelných důvodů nakonec dohodla o sehrání na našem hřišti a to zcela netradičně v neděli 22. září od 15:30 hodin. 

Naposledy jsme se museli obejít bez zraněného kapitána, a proto musel kouč Horák pozměnit některé posty, což bylo na naší hře více než znatelné. Svazovalo nás zcela jistě vědomí zisku blížícího se titulu a nutnosti naplno bodovat. Moc šancí v první půli k vidění nebylo. Nejvíce se o změnu skóre snažil Martin Hirsch, Frehara v bráně se mu překonat ale nepodařilo. Ani Kuba Polák nemusel vytasit žádnou parádičku.

Druhý poločas už přeci jen přinesl větší vzrušení na obou stranách. Na naší družině byla znát touha po vítězství, bohužel po hodině hry nás zmrazil Polepil a problém byl na světě – 1:0. Naštěstí jsme zbraně nesložili a hned o čtyři minuty srovnali stav. Po dlouhém autu se k míči dostal Martin Hirsch, poradil si s obránci a propálil vše, co mu stálo v cestě – 1:1. Blízko k vedoucí brance byl dvakrát Martin Cesar, své hlavičkové pokusy ale nevměstnal mezi tři tyče. Skvělý zákrok pak musel vytasit domácí gólman proti ráně Všianského, jenž se svým typickým způsobem uvolnil na hranici vápna. Troubky to zkoušely dlouhými nákopy, s těmi si už ale naše obrana poradila. Jeden takový jsme v poslední minutě základní hrací doby vyprodukovali i my a k překvapení všech i nás samotných to byl centr gólový. Důležité bylo, že mířil až do vápna soupeře, kde přesně dopadl na hlavu Popelky a od nejmenšího muže na hřišti pak zamířil do opuštěné brány – 1:2. Na odpověď už pro domácí nezbyl čas, a tak jsme nakonec splnili vítěznou misi, čímž vypukla obrovská eufórie.

Hodnocení trenéra Klenovic Vladimíra Horáka:
„V 1. poločase jsme soupeře zatlačili, ale vyloženou šanci jsme měli snad jen jednu po střele Hirsche. Soupeř se snažil pouze nakopávat míče za naši obranu, ale s tím si naši obránci poradili. 
Ve druhé půlce byl obraz hry stejný, bohužel vzadu už jsme nebyli tak ostražití a dostali jsme branku. O několik minut později se nám podařilo vyrovnat střelou Hirsche. Soupeře jsme ve středu pole přehrávali, bohužel do zakončení jsme se nedostávali. V závěru po našem nakopnutí míče do vápna a teči Popelky jsme se ujali vedení a tento stav zůstal až do konce. Myslím, že výhra byla vydřená, ale zasloužená.