První říjnovou neděli nás vítr zavál k jednomu z nejvzdálenějších soupeřů v soutěži a sice na půdu lídra tabulky. Ústí hraje tradičně své zápasy dopoledne, což nám příliš nevoní, když přičteme navíc dobu cestování, vstáváme tzv. se slepicemi. Ale když se z malebné obce kousek za Hranicemi na Moravě odváží nějaký ten bodový zisk, pak je i taková cesta zpět docela příjemná. A tentokrát docela byla.

Souboj první s druhým, takový byl šlágr devátého kola. V hlavní roli domácí hráči Ústí a na druhé straně naše družina. Oba týmy si byly vědomi důležitosti utkání, podle toho to také tak po celých devadesát minut vypadalo. Spíše opatrnější fotbal, s minimem šancí. Přesto se dvě nakonec ujali, i když té první v podání hostů předcházel jednoznačný faul na našeho Kubu Poláka. Bohužel VAR v nižších soutěžích není prozatím k dispozici, museli jsme tak zatnout zuby a hrát dál i s jednogólovým mankem. Přeci jen to poněkud rozházelo naši morálku, kterou trestal rozhodčí nekompromisně. V první půli rozdal celkem šest žlutých karet, z toho čtyři si zblízka prohlédli naši borci. Naštěstí se tento trend později uklidnil, ačkoliv se ve druhé půli mohlo žlutit vícekrát. Na druhou stranu hrozba vyloučení byla vysoká, a tak jsme rádi, že nás nakonec i hlavní arbitr nechal spíše hrát fotbal. Jak už jsme zmínili výše, hosté šli v osmnácté minutě do vedení, ještě předtím si Kuba poradil s nájezdem domácího snajpra, v koncovce pak ještě zklamal další domácí plejer. Ústeckého brankáře protáhl pouze Hirsch, na dorážku nedosáhl Zapletal, střela Rozehnala či Owusa neměla potřebnou razanci.

Druhá půle pokračovala v podobném trendu. Po pár vteřinách ještě musel Kuba Polák vytasit bravurní zákrok proti střele domácího kapitána, v dalším případě zastavil možnost k navýšení skóre praporek pomezního. Více soubojů bylo k vidění spíše mimo pokutová území, brankáři se příliš v této fázi zápasu nezapotili. Postupem času jsme zlepšili přechodovou fázi a čím dál více domácím zatápěli. K zakončení však příliš nedocházelo, vše zpacifikovala obrana Ústí nebo naše nepřesná kombinace nevedla až k úspěchu. Domácí hrozili především ze standardních situací, které zase naopak naše obrana dokázala eliminovat. Až čtyři minuty před koncem se nám povedla akce, na jejímž konci se nejlépe orientoval Raymond Owusu a rozradostnil i věrné fandy, kteří vážili dalekou cestu až do Ústí. Velký podíl na brance měl neúnavný Martin Hirsch, jenž si pokryl míč a přesným centrem našel hlavu právě svého ghanského spoluhráče. Odpověď už domácí nenašli, a tak se zrodila zasloužená remíza. Bod bereme všemi deseti. Přeci jen jsme hráli na půdě vedoucího týmu, který každoročně ukazuje své kvality.

Už za šest dní nás čeká další domácí utkání. Do Klenovic dorazí nedaleké Troubky, které se po roční odmlce vrací do stejné soutěže. Přijďte nás podpořit, budeme se na vás těšit.