Jsou tomu více než čtyři roky, kdy jsme se naposledy střetli ve vzájemném souboji s naším dalším soupeřem. A vzpomínky to jsou vskutku krásné. Psal se rok 2019, byl krásný letní den a my zajížděli do Mostkovic ke svému poslednímu utkání sezóny. Na tom by nebylo ještě nic zvláštního. My tam ovšem jeli už jako noví šampioni, což bylo stvrzeno i pozvednutím poháru pro vítěze 1.B třídy, skupiny A. Mostkovice se poté přesunuly do skupiny B, aby se po letech vrátily a staly se znovu našimi soupeři.

S čistou hlavou a už jasným prvenstvím jsme nastupovali v Mostkovicích k poslednímu zápasu ročníku 2018/19. Chtěli jsme hlavně utkání se ctí a ve zdraví dohrát, abychom si pak společně mohli užít mistrovské oslavy, které se opravdu vydařily. V úvodu utkání bylo znát, že oběma týmům už tolik o výsledek nejde, z čehož pramenily menší nepřesnosti. Až ve dvacáté minutě se poprvé měnilo skóre. Do vedení nás poslal Pepa Popelka a navázal tak na trefu z předešlého utkání. Domácí ještě po půl hodině stav srovnali, o minutu později nám ale opětovné vedení zajistil Lukáš Zapletal. Za tohoto stavu se šlo do kabin.  

Do druhé půle poslal kouč Horák hned tři čerstvé tváře. A byl to právě střídající Marek Borovský, kdo se prosadil jako první ve druhé pětačtiřicetiminutovce. Všechny síly byly vrženy spíše do útočení, divákům se muselo představení na hřišti určitě líbit. Ač by si domácí fanoušci přáli spíše opačný vývoj, díky trefě Erika Drekslera jsme Mostkovicím po hodině hry odskočili už na rozdíl tří branek. Přeci jen došlo ke snížení. To se prosadil domácí lodivod Ivo Kroupa, jenž přišel na hřiště v průběhu druhé půle. Do šancí se poté dostali střídající Fojtek či Kašuba, ale svůj start v klenovickém dresu nakonec v branku nepřetavili. A tak skóre uzavřel ten, jenž jej sám v první půli načal. Podruhé v zápase se prosadil Pepa Popelka a mistrovské oslavy tak mohly naplno vypuknout.

Hodnocení trenéra Klenovic Vladimíra Horáka:
„Zápas to byl spíše přátelský. Oba týmy měly už své jisté, šlo o poslední utkání sezóny a podle toho to také vypadalo. Hrál se hodně útočný fotbal, kluci se chtěli ještě naposledy prosadit. Šance byly na obou stranách, my jsme jich ale měli více a byli produktivnější. Díky tomu jsme si odvezli všechny tři body a mohli pak převzít pohár pro vítěze.“

Nyní je samozřejmě situace zcela jiná. Obě mužstva bojují o každý bod, který jim zaručí co nejlepší výchozí pozici do jarních bojů. Domácí pět utkání nepoznali hořkost porážky, naposledy se radovali v Domaželicích, my máme velmi podobnou bilanci, také s vítězstvím v zádech z posledního utkání proti Troubkám. To slibuje vyrovnaný souboj, kde budou rozhodovat maličkosti. Přijďte nás proto do Mostkovic podpořit, abychom se mohli znovu společně radovat z vítězství. Vy nás k němu jako vždy poženete.