Po druhém domácím utkání, ve kterém jsme naplno bodovali, zajíždíme v neděli dopoledne k soupeři, se kterým jsme končili minulý ročník. V podzimním měření jsme nešťastně ztratili vedení a brali bod za remízu, doma jsme pak neponechali nic náhodě. I když šel soupeř brzy do vedení a mohly se nám hlavou honit myšlenky o ztrátě titulu, včas jsme zařadili vyšší rychlostní stupeň a nenechali nikoho na pochybách, že pohár je ve správných rukou. Teď je před námi ale nová výzva. Hlavně budeme chtít navázat na poslední vítězství, soupeř nám ale nedá rozhodně nic zadarmo.

Obejít jsme se museli bez zraněného Lakomého, v sestavě už naopak nechyběl kapitán Rozehnal, který symbolicky uzavřel brankový účet našeho klubu v uplynulém ročníku. Úvod byl z obou stran opatrný, možná až moc z naší strany a po jedenácti minutách se po dlouhém nákopu na hranici vápna ocitl sám hráč Domaželic a otevřel skóre zápasu. Naštěstí o pár okamžiků později se poprvé probudil Martin Hirsch a srovnal stav. Poté si ve vápně pohrál s obránci Honza Všianský, svůj pokus ale poslal mimo dosah brány. V tu dobu už bylo na hřišti jen jedno mužstvo. Náš tlak postupně sílil. Blízko ke gólu byl po půlhodině hry znovu Hirsch, aby se po dvou minutách už po sťuknutí od Honzi Všianského přeci jen prosadil a uklidnil naše obavy. Tečku za poločasem udělal asi nejkrásnější brankou sezóny ghanský středopolař. Ray se opřel do odraženého míče a s přispěním břevna jej poslal za záda bezmocného Shakirova.

Druhý poločas začal nepovedenou střelou Zapletala. Stejně dopadl i pokus Hirsche. A tak se všeho chopil náš kapitán a na dvakrát překonal hostujícího gólmana. Poté pomohl obraně i Kuba Polák, který kryl střelu hostujícího Tally. Hattrick si mohl připsat Martin Hirsch, obránce v pravou chvíli zastoupil domaželický strážce svatyně. Utkání se poté spíše už jen dohrávalo.

Po něm už na hřišti naplno propukla euforie z celkového prvenství v sezóně. O několik okamžiků později jsme převzali také pohár pro vítěze soutěžního ročníku 2023/2024 v 1.B třídě skupiny A. Naše tažení tak skončilo zaslouženým triumfem, ač jsme se na něj v závěru velmi nadřeli.

Hodnocení trenéra Klenovic Vladimíra Horáka:
„Moc dobře jsme věděli, o co nám v sobotu šlo. Pokud jsme chtěli získat pohár, museli jsme vyhrát. Do zápasu jsme vstoupili trochu rozpačitě, nechali jsem si dát lacinou branku po úplně hloupé chybě. Za pár minut jsme vyrovnali a od té doby bych řekl, že jsme měli zápas pod kontrolou. Spálili jsme neskutečně mnoho šancí, ale už do poločasu bylo víceméně rozhodnuto.

Soupeř na to rezignoval, už jen odkopával míče. Do druhé půle jsme prostřídali mužstvo, stále jsme však měli navrch a dotáhli utkání do vítězného konce. Jsme rádi, že jsme vyhráli skupinu a mohli tak slavit.“