Pravidelně navštěvuješ naše utkání, nejinak tomu bylo i v sobotu v Brodku. Jak jsi viděl zápas z tribuny?
Na úvod bych chtěl poděkovat redakci za oslovení k rozhovoru. Vážím si toho, že mohu být první fanoušek, který dostal tuhle možnost. (úsměv) Brodek mě překvapil už na rozcvičce a na první pohled je vidět, že došlo k omlazení kádru. To se také projevilo na úvod zápasu a začátek nebyl vůbec jednoduchý. I přesto, že se po prvních patnácti minutách utkání vyrovnalo, tak si domácí vytvořili gólovou šanci, kterou také proměnili. První zvrat zápasu přišel v 27. minutě, kdy sudí foukl nesmyslnou penaltu. Tu domácí proměňují a odskakují na rozdíl dvou gólů. Frustrace Klenovic ze špatného rozhodnutí sudího byla znát. Naštěstí, jako správný kapitán se chopil šance Róza a před poločasem snižuje na 2:1. Přestávka však více nakopla domácí a v 51. minutě krásnou střelou navyšuje skóre Jara Matoušek, který po právu patří k oporám Brodku. Tento moment se nakonec ukáže jako rozhodující. Klenovicím pomalu dochází síly i motivace a vzhledem k velké marodce není ani pořádná možnost sáhnout pro nějaké eso na střídačku. Brodek své skóre navíc navyšuje na rozdíl tří gólů a když už to vypadá, že se utkání nějak dokope přichází jiskra naděje z kopaček Pytyho. V zápětí může ještě Ceca přidat další zásah. To se však neděje a Brodek tak po zásluze bere tři body.

Co ti na utkání nejvíce utkvělo v hlavě?
Budu se opakovat, ale je to dobře odvedená práce Jaru Matouška. Je vidět, jak si s míčem rozumí a má fotbalového myšlení na rozdávání. Co mě ale trochu štve jsou místní návštěvníci fotbalu. Už dlouho jsem nezažil, aby někomu z huby padaly takové sr*čky. S takovými lidmi nemá ani smysl vést konverzaci, natož jakkoli konstatovat fakta. Jsem rád, že takoví „ňoumové“ do Klenovic nechodí a vím, že kdyby se někdo takový objevil, tak ho předseda srovná do latě protože nedělá ostudu jen sobě, ale co hůř i svému klubu.

Kde vidíš příčiny našeho neúspěchu?
Primárně si troufám říct, že to je odraz slabé účasti na tréninku. Pokud na trénink dojde šest lidí, tak víc než bago a malý fotbálek nevymyslíš.

Jak zmiňujeme v první otázce, nechybíš téměř na žádném utkání. Jak hodnotíš náš fotbalový projev?
Některé zápasy mohly dopadnout lépe, některé zas vykouzlily úsměv na tváři. Porazit první mančaft tabulky když v poločase tečeš 0:2 a otočíš to na 4:2 je skvělý pocit a také mohu potvrdit, že se to kvalitně zapilo. (smích) Je vidět, že nám v defenzívě chybí Bubla a přeju mu brzký návrat na pažit. Ke konci sezóny to ještě schytal Hiršák a Všija si to nemá s kým dát takže se snažíme hrát spíše bojovný než technický fotbal. Doufám, že v posledním zápase sezóny porazíme Metle a uděláme si tak ještě o trochu hezčí dokopanou. Na jaře pak v plné síle nastoupíme a porveme se o co nejlepší umístění.

Kde vidíš naši největší sílu a kde naopak slabinu?
Slabinu vidím v přístupu některých hráčů. Plně chápu a respektuju, že někteří mají priority jinde a je to v naprostém pořádku. Sportem se má hlavně bavit. Ale pokud to máš takhle nastavené, tak se nemůžeš divit, že nehráváš základ a tým se o tebe nemůže opřít. Sílu vidím v osobnostech klubu jako je Všija, Poliš a hlavně Róza. Vede žákovské družstvo, které má ke komu vzhlížet. Na hřišti je leckdy nejlepším hráčem, nevynechá jediný souboj. Je to člověk na správném místě. Takového kapitána by si přál každý v týmu!